Co je siláž?

Co je siláž?

Siláž je způsob konzervace krmiva, stejně jako například sušení sena. Silážování uchovává krmivo ve šťavnatém stavu. Konzervace probíhá působením mléčného kvašení cukrů obsažených v píci. Celý proces musí probíhat bez přístupu vzduchu. Vlastní siláž zachovává, jak obsah živin, tak vitamínů použitého materiálu. Výsledná kvalita siláže je obvykle přímo úměrná kvalitě substrátu (druhu píce, silážní zralosti, obsahu sušiny a stupni zpracování). Jako silážování se označuje kvasný proces při obsahu sušiny max. do 45-50 %. Cílem je co nejdříve vytvořit dostatečné množství kyseliny mléčné, čímž dosáhneme kyselosti hmoty pH asi 4 a také zamezíme vzniku nežádoucích hnilobných procesů. Při vlastním silážování se bílkoviny štěpí na jednodušší látky, obdobně se glycidy rozkládají na jednodušší cukry a to fruktózu a glukózu. Základním konzervačním činitelem ke kyselina mléčná. Při nedodržení procedury však dochází ke vzniku kyseliny máselné, octové nebo mravenčí. V takovém případě výsledná siláž nepříjemně páchne a je nepoužitelná.

Jaký je rozdíl mezi senáží a siláží?

Původní termín pro všechna fermentovaná krmiva je siláž. Senáž je termín, který se zavedl pro siláž s vysokým obsahem sušiny. Neexistuje přesná hranice, která by rozlišovala senáž od siláže, ale pokud obsah sušiny přesáhne 50%, obvykle se o takovém krmivu hovoří jako o senáži. Protože senáž obsahuje méně vody než siláž dochází zde k poklesu tvorby kyseliny mléčné. Bakterie produkující kyselinu mléčnou potřebují ke své činnosti cukr. Senáž je tudíž druh konzervace, která je založena spíše na prostředí bez přítomnosti kyslíku než na produkci kyseliny mléčné.

Co je pH?

PH je hodnota stupně kyselosti, která ukazuje, jak úspěšně proběhla fermentace. Pro ilustraci, čistá voda má pH 7 a čím nižší je hodnota pH, tím vyšší je kyselost. Proto je siláž s hodnotou pH 4,0 (pH by se mělo pohybovat kolem 3,8 - 4,2) mnohem lépe konzervačně chráněna než jiná s hodnotou pH např. 6,5. Organismům, které způsobují kazivost, se ve vysoce kyselém prostředí nedaří.

Co je DM?

DM je anglická zkratka pro výraz „dry matter“ (sušina). Hodnota DM určuje množství sušiny v dané látce. Je-li hodnota DM 55%, znamená to, že krmivo obsahuje 55% sušiny a 45% vody. Obvyklá hodnota DM sena je 85%, zatímco hodnota DM u siláže se pohybuje od 25% do 70%. Přesáhne-li tato hodnota 50%, zpravidla se pak hovoří o senáži. Senáž s vysokou hodnotou DM obsahuje nižší konzervační ochranu ve formě kyseliny mléčné a je během uskladnění mnohem více závislá na udržování prostředí bez obsahu kyslíku.

Jak připravit siláž?

Řezanka píce by neměla být delší než 10-20 mm, zpravidla platí, že čím je řezanka drobnější, tím lepšího upěchování dosáhneme. Kvalitně upěchovaný materiál je pro konečný výsledek velice důležitým faktorem. Pozornost musíme věnovat čistotě materiálu. Dbáme také na to, aby píce byla čerstvá.

Pro silážování použijeme vodotěsné a vzduchotěsné nádoby. S úspěchem lze použít skruže, sudy apod., pokud potřebujeme pouze malé množství siláže. I zde však platí, že použité nádoby musí být čisté. Předpokladem pro zdárné silážování je, aby připravená a upěchovaná hmota byla ochráněna před mrazem. Nádobu lze tedy zakopat, nebo přímo si zbudovat tzv. silážní jámu nebo silážní žlab, pokud potřebujeme velké množství siláže. Popřípadě umístit přichystanou nádobu v mrazuvzdorné místnosti. Nutností je důkladné utěsnění a zatížení víkem, abychom zamezili přístupu vzduchu. U silážních jam a silážních žlabů toho dosáhneme tak, že povrch siláže přikryjeme slabou transparentní plachtou, na kterou položíme zakrývací silážní plachtu. Následně se plachta zatíží pneumatikami nebo zátěžovými pytly po stranách a napříč silážním žlabem do vzdálenosti 5 m. Další alternativou je zakrytí silážní plachty krycí sítí. Během zrání siláže sledujeme neporušenost silážní plachty.

Na dno připravené a čisté nádoby upěchujeme vrstvu plev (k zachycení šťáv můžeme přidat do hmoty až 5 % plev), potom pěchujeme řezanku, vždy po menších vrstvách asi 10 cm, aby upěchování bylo co nejlepší (vytěsnění vzduchu z řezanky je totiž nejdůležitější prevencí před mykotoxikózami siláží). U okrajů pěchujeme siláž velmi důkladně. Takto postupujeme až k naplnění připravené nádoby, které by mělo proběhnout maximálně do 5 dnů. Silážovaný materiál uzavřeme. Optimální teplota pro silážování je 25 - 28°C. Můžeme používat silážní aditiva obsahující plísňové inhibitory.

Zrání siláže trvá přibližně 6 týdnů. Po této lhůtě můžeme začít se zkrmováním siláže. Siláž odebíráme z čela silážní jámy a denně bychom měli zkrmit minimálně 30 cm. Znehodnocenou siláž bychom měli okamžitě odstraňovat.

Které plodiny jsou vhodné pro silážování a v jaké zralosti jsou vhodné pro silážování?

lehce silážovatelné plodiny
- bramborové hlízy (páření, mačkání)
- kukuřice (mléčně vosková zralost, řezanka)
- řepné skrojky (doba sklizně, hrubé drcení)
- slunečnice (10 % otevřených květů, řezanka)
- hrách (v mléčné zralosti, řezanka)
- pšenice, ječmen (ihned po vymetání, řezanka)

středně silážovatelné plodiny
- luční porost (metání trav, řezanka)
- krmná kapusta (začátek květu, drcení)
- jetel (na začátku květu, řezanka)
- hrách, bob, peluška (plný květ, spodní lusky vyvinuté, řezanka)
- vikev zimní, jarní (před květem, řezanka)

těžce silážovatelné plodiny
- vojtěška, štírovník, kyselé trávy
- mokřadní rostliny (vše řezanka)

Při silážování píce bohaté na bílkoviny, jako vojtěška, jetel, kopřivy je nutný přídavek melasy (4-8 % rozředěné vodou v poměru 1:2) nebo silážní kukuřice (až 50 %).

Závislost délky řezanky pro silážování na obsahu sušiny silážovaných plodin:

Čím více sušiny mají silážované plodiny, tím kratší by měla být řezanka.

Co je senáž?

Co je senáž?

Senáž je způsob konzervace krmiva, stejně jako například sušení sena. Tento konzervační proces je založen na bakteriální produkci kyseliny mléčné při níž se snižuje pH. Aby se bakterie produkující kyselinu mléčnou mohli rozmnožovat, musí být v prostředí bez obsahu kyslíku. Snižováním hodnoty pH v kombinaci s prostředím bez obsahu kyslíku se zabraňuje množení jiných bakterií a plísní.

Jaký je rozdíl mezi senáží a siláží?

Původní termín pro všechna fermentovaná krmiva je siláž. Senáž je termín, který se zavedl pro siláž s vysokým obsahem sušiny. Neexistuje přesná hranice, která by rozlišovala senáž od siláže, ale pokud obsah sušiny přesáhne 50%, obvykle se o takovém krmivu hovoří jako o senáži. Protože senáž obsahuje méně vody než siláž dochází zde k poklesu tvorby kyseliny mléčné. Bakterie produkující kyselinu mléčnou potřebují ke své činnosti cukr. Senáž je tudíž druh konzervace, která je založena spíše na prostředí bez přítomnosti kyslíku než na produkci kyseliny mléčné.

Co je pH?

PH je hodnota stupně kyselosti, která ukazuje, jak úspěšně proběhla fermentace. Pro ilustraci, čistá voda má pH 7 a čím nižší je hodnota pH, tím vyšší je kyselost. Proto je siláž s hodnotou pH 4,0 mnohem lépe konzervačně chráněna než jiná s hodnotou pH např. 6,5. Organismům, které způsobují kazivost, se ve vysoce kyselém prostředí nedaří.

Co je DM?

DM je anglická zkratka pro výraz „dry matter“ (sušina). Hodnota DM určuje množství sušiny v dané látce. Je-li hodnota DM 55%, znamená to, že krmivo obsahuje 55% sušiny a 45% vody. Obvyklá hodnota DM sena je 85%, zatímco hodnota DM u siláže se pohybuje od 25% do 70%. Přesáhne-li tato hodnota 50%, zpravidla se pak hovoří o senáži. Senáž s vysokou hodnotou DM obsahuje nižší konzervační ochranu ve formě kyseliny mléčné a je během uskladnění mnohem více závislá na udržování prostředí bez obsahu kyslíku.

Je hodnota DM v senáži rozdílná?

V různých balících senáže je různá hodnota DM, dokonce se může lišit i hodnota DM v rámci jednoho balíku. Je to dáno tím, že jsou různé podmínky už na polích – někde je při sušení více slunce, jinde je zase hutnější travní porost, který schne pomaleji. Tyto rozdíly mají také za následek různou nutriční hodnotu senáže. Je třeba si na trhu vybírat senáž podle kvalit, které nejlépe vyhovují vašemu zvířectvu.